Zemědělská sekce AVOŠ

Nejméně početnou skupinu v Asociaci vyšších odborných škol tvoří zemědělská sekce. Zařazeno je do ní celkem devět vyšších odborných škol, které většinou vznikly již před dvaceti lety vedle stávajících kmenových středních škol. Novým zájemcům o studium nabídly příležitost k prohloubení teoretické i praktické odborné složky v té oblasti zemědělství, v níž se daná střední škola dlouhodobě a většinou i velmi úspěšně profilovala: v ekologii, lesnictví, rybářství, potravinářství, zahradnictví, venkovském
rozvoji, zemědělském podnikání aj.
Do sekce patří školy s výraznou vazbou na regionální specifika v široce diverzifikované oblasti zemědělství a životního prostředí. Tyto školy si navíc svou dlouhodobou soustavnou spoluprací s odbornou veřejností a zaměstnavateli postupně vybudovaly slušné renomé i na celostátní úrovni. Jednotlivé vyšší odborné školy si nejsou konkurenty, neboť mají navzájem odlišné a v rámci celého systému vyššího odborného vzdělávání jedinečné vzdělávací programy.

Rozvoj těchto škol na konci devadesátých let a v prvních letech nového století představoval optimistický příslib do budoucna. Školy se staly významnými vzdělavateli, které přiváděly do praktické výuky skutečné odborníky z mnoha odvětví zemědělství a ekologie. Prestiž středních škol, s nimiž vyšší odborné školy začaly koexistovat, rostla, nelze však nevidět, že mnohde dynamický rozvoj vyšších odborných škol zavedené střední školy i zastínil.
Zlom ve vývoji představovaly vnější, vzájemně nekonzistentní zásahy, které zpomalily kvalitativní i početní růst vyšších odborných škol. Rozhodující měrou se na tom podepsal nástup nového strukturálního uspořádání vysokého školství a jeho rozčlenění na tři na sebe navazující stupně. Přispělo k tomu i nejednoznačné postavení vyššího odborného školství a neschopnost zásadního řešení schizofrenního stavu VOŠ ve vztahu k bakalářskému stupni vysokoškolského studia. Názvy a obsahové náplně mnoha nově vzniklých bakalářských studijních programů byly velmi podobné již stávajícím vzdělávacím programům řady VOŠ zemědělského zaměření. Problémem se stal i výrazný demografický pokles generace budoucích studentů na konci první dekády nového století. Některé VOŠ z toho důvodu začaly vytvářet společné studijní programy s vysokými školami, které však vznikaly paralelně k již stávajícím vzdělávacím programům vlastních VOŠ (Kroměříž, Mělník). To ovšem nepřineslo zdárné vyřešení všech sporných otázek.
Z uvedených důvodů některé VOŠ zemědělské sekce nenaplňují plánované či zřizovatelem tolerované počty studentů, a proto výuku utlumují nebo pozastavují, jiné se potýkají s poklesem zájmu o studium. V důsledku toho se dvě z devíti škol aktivně nezapojují do spolupráce v rámci zemědělské sekce Asociace VOŠ.
Rozvoj škol zemědělské sekce však navzdory uvedeným skutečnostem pokračuje.
I nadále jednotlivé školy svou existenci obhajují a potvrzují ve své každodenní pedagogické, odborné i organizační činorodé práci, např. aktualizací akreditačních materiálů, zapojením do projektů OPVK, organizací každoročních absolutorií a tvorbou absolventských prací, spoluprací se zaměstnavateli a odbornou veřejností, zajišťováním tuzemské i zahraniční praktické výuky studentů, organizováním akcí pro širokou veřejnost, účastí v oborových soutěžích, zahraničními kontakty s oborově blízkými institucemi. Podstatnou rovinu tvoří také promyšlená strategie propagace jednotlivých škol obrácená k potenciálním studentům, kde jsou zdůrazňovány zejména odlišnosti mezi studiem na VOŠ a obdobnými studijními obory na vysokých školách. U vyšších odborných škol zemědělského či ekologického zaměření jde zvláště o prolnutí velmi svébytné praktické složky vzdělání s oblastí teoretickou, které pak ve výsledku umožňují absolventům VOŠ efektivněji se zapojit do pracovního prostředí a zejména v něm i úspěšně obstát.
Tyto a další otázky řeší ředitelé či jejich zástupci na pravidelných setkáních zemědělské sekce AVOŠ, které se konají jednou za rok a představují důležitou platformu pro vzájemný dialog a výměnu názorů a zkušeností. V poslední době je stěžejním tématem rovněž zapojení většiny škol do připravovaného projektu interaktivních výukových materiálů. Hledání společné strategie ve prospěch prostupnosti našich
vzdělávacích programů do vybraných bakalářských programů činí studium na vyšších odborných školách atraktivnějším. Je nesporné, že i naši absolventi si zaslouží všeobecně uznávanou certifikaci, která bude odpovídat jejich vynaloženému studijnímu úsilí.
PhDr. Ladislav Pytloun, PhD.
vedoucí zemědělské sekce AVOŠ

    [ic_add_posts orderby='excerpt' order='ASC' category='loga' template='logos.php']