Technicko-zemědělská sekce Asociace vyšších odborných škol sdružuje vyšší odborné školy s širokým portfoliem vzdělávacích programů v technických a zemědělských oborech. Spektrum těchto oborů sahá od elektrotechniky, dopravy, strojírenství a stavebnictví až po ekologii, krajinnou tvorbu, lesnictví či potravinářství.
Sekce vznikla splynutím původně samostatně působících technických a zemědělských VOŠ ve struktuře AVOŠ. Impulsem k tomuto spojení byla realizace projektu vyššího odborného vzdělávání, která vedla k účelovému propojení dvou na první pohled rozdílných skupin škol. Praxe však ukázala, že toto spojení je funkční a přínosné.
Vzdělávací programy technických i zemědělských VOŠ jsou součástí terciárního vzdělávání a velmi úzce reagují na aktuální potřeby trhu práce. Významnou roli proto hraje praktická příprava studentů, která je realizována v úzké spolupráci s oborově příbuznými firmami a institucemi. Prostřednictvím těchto vazeb nastupuje značná část absolventů přímo do zaměstnání u partnerů, u nichž absolvovali odbornou praxi. Zaměstnavatelé tak získávají jedinečnou možnost poznat budoucí pracovníky v reálném pracovním prostředí a zároveň se podílet na odborném vedení i tematickém zaměření absolventských prací.
Významnou předností většiny technicky zaměřených vyšších odborných škol je jejich koexistence s příbuznou střední odbornou školou. Studenti VOŠ tak mohou využívat nákladné technologické vybavení, specializovaný software, laboratorní zázemí či další odborná pracoviště. Toto materiální zázemí vhodně doplňuje spolupráci s firmami a v ideálním případě vytváří prostor i pro realizaci jednodušších forem aplikovaného výzkumu a prohlubování spolupráce s dalšími institucemi terciárního vzdělávání.
Součástí sekce jsou rovněž zemědělské vyšší odborné školy, jejichž vzdělávací programy jsou často úzce provázány s regionálními specifiky v oblasti zemědělství a životního prostředí. Zásluhou dlouhodobé a systematické spolupráce s odbornou veřejností a zaměstnavateli si tyto školy vybudovaly dobré renomé nejen v regionálním, ale i v celostátním měřítku. Jednotlivé VOŠ si navzájem nekonkurují, neboť nabízejí rozdílné a v rámci systému vyššího odborného vzdělávání jedinečné vzdělávací programy.
V silně konkurenčním prostředí terciárního vzdělávání technické a zemědělské vyšší odborné školy dlouhodobě potvrzují své opodstatnění prostřednictvím každodenní pedagogické, odborné i organizační práce. Patří sem zejména průběžná aktualizace akreditačních materiálů, zapojení do národních i mezinárodních projektů, organizace absolutorií a vedení absolventských prací, spolupráce se zaměstnavateli a odbornou veřejností, zajišťování tuzemských i zahraničních odborných praxí, pořádání akcí pro veřejnost, účast v oborových soutěžích a rozvoj zahraničních kontaktů s partnerskými institucemi.
Neméně důležitou oblastí je promyšlená strategie propagace jednotlivých škol směrem k potenciálním uchazečům, v níž jsou zdůrazňovány zejména specifické přednosti studia na vyšších odborných školách ve srovnání s obdobně zaměřenými studijními programy vysokých škol.
U vyšších odborných škol technického a zemědělského zaměření se jedná především o vyvážené propojení praktické a teoretické složky vzdělávání. Právě to umožňuje absolventům VOŠ rychlejší a efektivnější vstup do pracovního procesu a úspěšné uplatnění v praxi.
Příklady dobré praxe
Významné akce v každoročním kalendáři VOŠ České zahradnické akademie Mělník
Vyšší odborná škola České zahradnické akademie Mělník se vzdělávacím programem Zahradní a krajinná tvorba již třicet let připravuje do praxe vysoce teoreticky a prakticky fundované odborníky z oblasti navrhování, správy, realizace a údržby zeleně, sadovnictví a krajinářství. Tříleté denní a čtyřleté dálkové studium je zakončené absolutoriem, v rámci nějž vedle zkoušky ze tří hlavních odborných předmětů a z odborné angličtiny všichni studenti obhajují i svou závěrečnou absolventskou práci.
Vedle zajištění vlastní výuky škola pro studenty připravuje velké množství dalších aktivit, které pro studenty představují další způsoby, jak proniknout různými způsoby do pestrého spektra zahradnického oboru. Jde mj. o odborné tuzemské i zahraniční exkurze, studentské stáže v Rakousku, Švýcarsku či Německu, přednášky odborníků, aktivní přípravu výstav studentských projektových prací či aktivní zapojení studentů do různých dílčích projektů pro širokou veřejnost (Dny země, Dny stromů aj.). Mezi tyto aktivity patří také pravidelné udělování Ceny ředitelky školy a pořádání studentské arboristické konference.
Cena ředitelky školy
Bezmála dvacet let je vždy několika studentům udělována Cena ředitelky školy za nejlepší absolventskou práci obhájenou v daném kalendářním roce. Všechny obhájené práce jsou při absolutoriu posuzovány zkušební komisí, která navrhuje nominace těch prací, jež svou kvalitou výrazněji vybočují z běžného očekávaného standardu. Poté tyto práce v několika kategoriích (technická, projekční a architektonická, dendrologická a květinářská, krajinářská, ostatní) posoudí tříčlenná nezávislá odborná komise, která pak dané texty navrhne ředitelce školy na udělení ceny. Laureáti Ceny ředitelky školy jsou poté pozváni na slavnostní shromáždění, při kterém obdrží nejen symbolické věcné dary, ale je jim nabídnuto publikovat teze absolventské práce v prestižním odborném zahradnickém časopise Zahrada-Park-Krajina, což škola těmto bývalým studentům zprostředkuje. Zároveň během slavnostního vyhlášení laureáti v zaplněné školní aule prezentují své práce před auditoriem složeným z pedagogů a studentů VOŠ a střední školy i ze zájemců z řad široké veřejnosti.
Cena ředitelky školy za nejlepší absolventské práce obhájené v roce 2025 byla vyhlášena 24. dubna 2026. Pro cenu si přišly všechny oceněné laureátky, nyní již bývalé studentky VOŠ, které zároveň své práce publiku představily a zodpověděly následně i řadu doplňujících otázek. Ing. Zuzana Štěpánková obdržela cenu v projekční a architektonické kategorii za absolventskou práci s názvem „Revitalizace zeleně s využitím modrozelené infrastruktury“, Kateřina Janoušková v téže kategorii získala cenu za zpracování tématu „Mobilní zeleň v kontextu veřejného prostoru měst“. Monika Němcová byla oceněna v kategorii ostatní za práci o významném zahradním architektovi „Vladimír Sitta – cesta za svobodou“, v dendrologické a květinářské kategorii obdržela cenu za práci „Pozorování a zhodnocení letničkových směsí z přímých výsevů využívaných ve veřejných úpravách“ Iveta Hercogová.
Úspěšně obhájené absolventské práce na mělnické VOŠ tak nekončí pouze v archivu školy, kde se stávají samozřejmě cenným zdrojem informací ostatních studentů, ale mají svou další využitelnost. Mohou rozšířit dosavadní poznání zahradnických specialistů o danou problematiku, slouží jako podklad pro architektonický návrh vymezeného prostoru, jsou východiskem k inventarizaci dřevin určitého území, anebo jsou např. využity jako výchozí materiál určený pro péči o sledovanou lokalitu.
Studentská arboristická konference
Patnáct let se na vyšší odborné škole České zahradnické akademie Mělník koná studentská arboristická konference. Tato akce se stala již dávno pravidelnou součástí adventního času života školy, dokonce ji nepřerušila ani covidová pandemie. Určena je nejen studentům zahradní a krajinné tvorby na vyšší odborné škole a posluchačům z oborově spřízněných vysokých škol, ale pokaždé se jí účastní i četní profesionálové – arboristi a stromolezci, kteří se věnují údržbě dřevin rostoucích mimo les. Konference byla původně součástí jedné z klíčových aktivit projektu operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řešeného na mělnické VOŠ. Po skončení jeho udržitelnosti tak pokračuje dál. Záštitu na konferencí každoročně má Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z. s. Na organizování akce se vedle mělnických pedagogů podílejí aktivně i studenti posledního ročníku studia VOŠ, kteří navíc v samostatném bloku vždy vystupují se svými krátkými, tematicky laděnými referáty.
Celodenní blok přednášek má každoročně společné téma. V prosinci 2025 se tak věnovala konference problematice stromů ve městě v době klimatické změny. Proto byli do Mělníka pozváni přednášející – specialisté na výzkum nových odrůd dřevin pro města v době globálního oteplování, odborníci věnující se letokruhové analýze (dendrochronologii), ale také pracovníci s praktickými zkušenostmi z ochrany dřevin ve městech při stavebních činnostech. Rok předtím měla konference motto „Stromy jako domov“. Pro návštěvníky tak byla tematika péče vzrostlých dřevin nahlížena nejen prostřednictvím údržby dřevin na stanovištích, estetické hodnoty či funkce stromů v městském prostředí, ale také z pohledu různých živočišných druhů, které stromy obývají. Na konferenci vystoupili mj. i zástupci České společnosti ornitologické, odborníci na hmyz či netopýry, specialisté zabývající se bezpečností při pohybu v korunách stromů či zkušení arboristé, kteří se ve své praxi každodenně setkávají s živočichy, jež stromy využívají jako úkryt, stanoviště či hnízdiště. Posluchači se například dozvěděli, v které roční době provádět řez dřevin s ohledem na výskyt různých živočišných druhů a jak konkrétně řešit situaci, kdy se v dutině ošetřované dřeviny nalézá zimující kolonie netopýrů parkových nebo hnízdo sovy pálené.
Studentská arboristická konference má samozřejmě hlavní smysl v tom, že studentům VOŠ umožňuje dále prohloubit a obohatit specifické informace zahradnického oboru, s nimiž se setkávají ve vlastní výuce. Je však také příležitostí pro četná neformální setkávání mladé nastupující generace dendrologů a arboristů se staršími kolegy, kteří se oboru věnují delší dobu a ochotně se podělí o své zkušenosti v rámci široké zahradnické komunity.
Ladislav Pytloun