Humanitní sekce AVOŠ
VOŠ vznikly v době dynamicky se rozvíjející Evropy a světa vůbec. V roce 1995 bylo zakotveno vyšší odborné vzdělávání do v té době platného školského zákona č. 29/1984 Sb. jako nový stupeň vzdělávání, řadící se do vzdělávací soustavy v ČR. Po několika letech byl přiřazen do terciárního sektoru vzdělávání úrovně 6 dle klasifikace EQF (ISCED 650/655/550), stejně jako bakalářské programy VŠ.
V odborné humanitní oblasti jsou zařazeny následující skupiny oborů vzdělávání:
61 – Filozofie, teologie
68 – Právo, právní a veřejnosprávní činnost
72 – Publicistika, knihovnictví a informatika
82 – Umění a užité umění (včetně konzervatoří)
V rámci soustavy oborů VOŠ se jedná o poměrně širokou oblast s cílovou kapacitou 11 500 studentů. Zahrnuje obory s talentovou zkouškou a velkou různorodostí v rámci jednotlivých oborů. Uvedené skupiny pojí obdobný teoretický základ, jde ale o značně diverzifikované skupiny oborů, což determinuje různorodost požadavků na výstupní znalosti jejich absolventů.
V oborech 82 – Umění a užité umění jsou zastoupeny vedle tanečních a hereckých konzervatoří školy převážně umělecké obory, jako je kresba, ilustrace, grafický, interiérový a produktový design, fotografická a filmová tvorba, restaurování, oděvní návrhářství, ale i publicistika nebo scenáristika.
Některé školy v humanitní oblasti VOŠ přijímají ke studiu poměrně malé množství studentů do jednotlivých specifických zaměření, na umělecké obory a konzervatoře je nutné složit talentové zkoušky.
VOŠ humanitní poskytují zaměstnavatelům možnost získat zaměstnance s kvalifikacemi zaměřenými na praxi. Vzdělávací programy VOŠ jsou často vytvářeny na základě zpětné vazby od zaměstnavatelů, kteří mají zájem o absolventy, jejichž kvalifikace co nejvíce odpovídá potřebám daného humanitního zaměření. Vedení studentů humanitních VOŠ k dosažení takzvaných tvrdých kompetencí je silnou stránkou vyššího odborného vzdělávání. Tyto kompetence jsou velmi úzce spjaty s praktickou stránkou konkrétního oboru.
Cestování, sdílení zkušeností, studium a akceptování příkladů dobré praxe není v 21. století bez znalostí cizích jazyků možné. Po celou dobu existence vyššího odborného vzdělávání jsou po absolventech VOŠ požadovány takové znalosti, které vedou k pochopení specifik formální komunikace v cizím jazyce, schopnosti plynulé ústní konverzace, udržování komunikace, účasti a jednání na schůzkách, k bezchybnému formálnímu písemnému styku, profesionální prezentaci a v neposlední řadě přípravě na konference a workshopy, kde konverzace v cizím jazyce je nedílnou součástí aktivity. Studenty se snažíme vybavit takovými jazykovými kompetencemi, které jim umožňují pracovat v mezinárodním týmu a obstát v konkurenci. Jazykově mají být vybaveni tak, aby dokázali vysvětlit problém, navrhnout řešení, případně přesvědčivě prezentovat odborné téma před odbornou i laickou veřejností. Získají ty kompetence, které mohou využít nejen pro svůj osobní rozvoj, ale které jim umožní stát se plnohodnotnými členy multikulturní společnosti. Díky dobré jazykové vybavenosti a otevřenému trhu práce v rámci Evropské unie se otevírají absolventům vyšších odborných škol další pracovní příležitosti, ale i možnost pokračovat v dalším studiu na univerzitách v zahraničí.
Na humanitních vyšších odborných školách existuje úzká spolupráce učitelů cizích jazyků s vyučujícími odborných předmětů a odborníky z praxe. V současné době lze využít příležitosti zavedení výuky cizího jazyka u vyučujících odborných předmětů s využitím metody CLIL, kdy je cizí jazyk prostředkem pro výuku vzdělávacího obsahu odborného, ale nejazykového předmětu. Tímto lze propojit výuku cizího jazyka s výukou odborných předmětů, a to zejména v oblasti komunikace s klientem.
Odborná jazyková vybavenost absolventů humanitních VOŠ vytváří předpoklady a schopnost orientovat se v cizojazyčném profesním prostředí, posiluje mobilitu studentů odborného vzdělávání v EU, ale i ve světě a otevírá přístup na evropský pracovní trh. Umožňuje jim v rámci mezinárodních projektových aktivit v různých programech, např. ERASMUS+, účastnit se zahraničních odborných stáží, jazykových kurzů a výměnných pobytů, které vedou k dalšímu prohloubení jejich jazykových znalostí a kompetencí, posilují multikulturní rozvoj a všeobecný internacionální rozhled.
Výuka cizího jazyka na humanitních VOŠ probíhá po celé období studia a je dotována daleko vyšším počtem hodin, než je tomu na vysokých školách bakalářských programů. Zatímco na vysokých školách není u všech humanitních programů zavedena adekvátní závěrečná jazyková zkouška, absolutorium z cizího jazyka na vyšších odborných školách je jejich přidanou hodnotou. Z toho vyplývá i možnost vyšší uplatnitelnosti absolventů humanitních VOŠ na pracovním trhu v zahraničí.
Na humanitních VOŠ vyučují zkušení aprobovaní učitelé cizích jazyků, kteří se orientují v odborné problematice jednotlivých oborů v humanitní oblasti.
Vzdělávací programy propojují všeobecné a odborné vzdělávání, jsou velmi úzce propojené s praxí a trhem práce. Toto propojení umožňuje připravit mnohostranně rozvinuté osobnosti schopné samostatné práce nebo k dalšímu získávání vědomostí a ke studiu na vysokých školách. Tím, že jsou vzdělávací programy velmi úzce propojeny s praxí, zvyšují odbornou kvalifikaci absolventů a jejich snadnější uplatnitelnost na trhu práce.
Ing. Monika Hrubešová
vedoucí humanitní sekce AVOŠ